Alespoň měřeno na milion obyvatel, ukazují statistiky Evropské komise. Je zhruba o polovinu nižší než je průměr v EU. Ta Norsku loni dokonce udělila cenu za snahy o bezpečnost na silnicích.
Byť je jich stále příliš, mladí lidé již nepatří k nejhorším řidičům, jelikož nyní je až každá sedmá oběť mladší 25 let. Právě těm bylo dlouho vyčítáno, že často přeceňují své schopnosti a podceňují chybovost. Dříve se hodně řešilo, jak neopatrní jsou zejména mladí řidiči – často takoví, kteří teprve před pár měsíci získali řidičský průkaz. Obvykle museli znovu do autoškoly a na doškolovací kurzy. Tvrdívalo se, že někdy tyto řidiče k nedodržení rychlostních předpisů hnály daleko mladší holky - spolucestující ve vozidle.
Rovněž je riziko přijít o život sníženo oproti dřívějšku u starších účastníků silničního provozu. Týká se to řidiců aut, motocyklů i mopedů. Vysvětluje se to vylepšovanými silnicemi, bezpečnějšími vozidly, lepší průpravou díky autoškolám, poslušnějším řidičům dbajícím pravidel. Ovšem podle norského ústavu dopravního hospodářství (Transportøkonomisk institutt) jsou chodci a cyklisté vystavováni nebezpečí zhruba ve stejné míře jako dříve.
Zavedení tzv. pokéstopů (na chytání Pokémonů) v tunelech údajně ani dočasně nezvýšilo počet nehod, zato nebezpečná přejíždění o teplých víkendech ano. To lidé mnohdy spěchají za rekreací, aby ušetřili několik minut a následek bývá častou příčinou úmrtí. Přijde-li jaro dříve se zvýší počet přestupků v dopravě. V Norsku ještě před několika málo lety ročně na silnicích zemřelo okolo 250 lidí, nejvíce v létě.
Zemi prošpikují tisíce stacionárních i mobilních radarů, jež měří momentální rychlost a rychlost v určitém úseku, a to i v tunelech. Falešní policisté u silnic v podobě figur v životní velikosti s reflexními vestami brzdí motoristy.
I tak se v průzkumech přiznává sedm z deseti dotázaných Norů, že někdy za poslední měsíc jeli příliš rychle. Avšak každým třetím řidičem, jež nedodržují rychlostní limity, je Švéd, uvádí švédský deník Göteborgs-Posten. A pozor, rychlost se měří mezi fotoboxy, tzv. nepomůže před tím odbrzdit. Pokutován ale budete jen tehdy, podaří-li se vás zidentifikovat, což často mj. kvůli špatnému počasí není možné.
Policie nemívá v lásce to, že lidé umísťují na sociální sítě zprávy a navzájem se informují o dopravních kontrolách na silnicích nebo kvůli dětem u cest do škol. Míní, že to pomáhá třeba těm, jež jezdí pod vlivem, nebo bez řidičského oprávnění, aby si volili jinou cestu a vyhnuli se proto kontrolním stanovištím.
Přes 250 000 norským motoristům bylo od zavedení tohoto opatření v r. 2004 strhávány body za přestupky. Dva závažné dopravní přestupky či osm bodů stačí k tomu, aby řidič přišel o řidičské oprávnění na půl roku. Navíc je od r. 2011 počet strhávaných bodů zdvojnásoben do dvou let od zídkání řidičského průkazu. Policisté se domnívají, že si řada řidičů nezjišťuje, zda jim byly body strženy a o kolik jich přišli. Jsou vymazávány tři roky po podepsání pokuty či vyřčení rozsudku.
Je hodně styčných bodů mezi silničními piráty a zločinem: Není bez zajímavosti, že více než třetina motoristů, jež zavinila závažná dopravní neštěstí, byla dříve odsouzena např. za řízení pod vlivem, drogové delikty a nepovolený pobyt v Norsku.
Často jsou silnice špatně udržované, a to nejen v zimě. Děravé, úzké silnice nebo nevyasfaltované silnice bývají i tam, kde je větší ruch, jako třeba v městech a chatových oblastech. Na odstřel čeká také nespočet problematických kamenných bloků, ze kterých jde strach, jezdíme-li po určitých úsecích. Ze zvětralých skal čas od času padají na silnice kamenné bloky.
Většina srážek s jelenovitou zvěří, zejména s losy, je evidována v měsících tzv. období temna od října do února, hlavně za úsvitu a soumraku. Toho se bojí i otrlí řidiči. Pojišťovny radí, ať lidé dávají pozor na znaky označující zvýšený výskyt těchto zvířat, ať jezdí opatrně a defensivně, se sníženou rychlostí a se zvýšeným pohledem a nechávat ho putovat ze strany na stranu. Protože vběhne-li los do silnice 20 metrů před vámi na úseku, kde je povolena rychlost 80 km/hod., máte pouze vteřinu na to, abyste zastavil.
Je povinné mít zapnutý pás v autobusech, vč. MHD. Námatkově se dodržování tohoto pravidla kontroluje a pokuty ve výši 1500 norských korun za nedodržení musí uhradit cestující.
Největším postrachem ovšem zůstává srážka s řidičem jedoucím pod vlivem omamných látek či léků, jež podle odhadů zodpovídají za cca 22 % všech nehod.
