Francouzi byli zvyklí, že dopředu znají dva nejsilnější kandidáty na prezidenta, kteří se později utkají ve druhém kole voleb. Letošní prezidentské volby, které se konají v neděli 23. dubna, jsou ale jiné. Kandidáti tradičních stran pohořeli a největší šance mají ti, kteří stojí více či méně mimo hlavní proud.

speciál HN: francie určí osud evropy

Předvolebním průzkumům dlouho vévodila kandidátka krajní pravice Marine Le Penová, v posledních týdnech ji ale dohonil, a podle některých výsledků i předehnal, bývalý ministr a předseda strany Vpřed! Emmanuel Macron.

Z počátku jistý postup do druhého kola měl i zástupce pravicových Republikánů Francois Fillon, jeho preference ale začaly strmě klesat, když na povrch vyplula kauza se zaměstnáváním vlastní manželky. Fillon vsadil na image "pana Čistého" a tyto kauzy odradily jeho voliče.

Šance má ale i další kandidát, zástupce radikální levice Jean-Luc Mélenchon. Tomu se v posledních týdnech podařilo nasbírat dost hlasů, aby "šlapal na paty" Francoisi Fillonovi. Mélenchon, stejně jako Marine Le Penová, chce vypsat referendum o vystoupení z Evropské unie a rovněž jako ona navrhuje, aby Francie opustila společnou evropskou měnu.

Preference zmíněných kandidátů se v průzkumech pohybují v rámci statistické chyby, kdo tedy postoupí do druhého kola voleb, konaného o týden později 30. dubna, není příliš jasné.

Outsiderem je zástupce levicových socialistů Benoit Hamon, kterému preference sráží nízká podpora současného francouzského prezidenta Francoise Hollanda i nejednotnost socialistů v podpoře vlastního kandidáta. Celkem ve volbách kandiduje 11 osobností, šance ostatních jsou ale mizivé.

Po zkušenostech s referendem o brexitu a americkými prezidentskými volbami v loňském roce je otázkou, nakolik průzkumy opravdu odráží rozložení politických proudů ve společnosti. Zvláště proto, že podobně jako v USA, i ve Francii je velká část voličů nerozhodnutá – jde téměř o třetinu z nich. S výsledky může zamávat i volební účast. Již tradičně stálou voličskou základnu má Marine Le Penová, naopak není jasné, nakolik jsou voliči ochotní dojít k urnám například v případě podpory "černého koně voleb" Emmanuela Macrona.