Slova patří Edwardu Snowdenovi po telefonu z Moskvy v rozhovoru s organizací Norský PEN Klub, jež udělila Snowdenovi Ossietzkyho cenu za 2016 za jeho snahu bránit svobodě projevu díky jeho odhalení elektronického monitorování jakožto hrozby svobody projevu. V zemi mu byly uděleny i další ceny a prý si je cení nad zlato. Snowden údajně má silné přání přijet do Norska, aby Ossietzkyho cenu převzal osobně ale kvůli soudním průtahům je předání ceny odloženo do 7. června 2017.

Norský PEN Klub, za podpory svazů redaktorů a novinářů, totiž pověřil norskou advokátní firmu Schjødt úkolem, aby právně zajistila Snowdenovi bezpečný vstup do Norska, aby si mohl cenu převzít, aniž by riskoval vydání do USA. Advokátní firma v této souvislosti jménem Snowdena žaloval letos v dubnu ministerstvo spravedlnosti, a tedy norský stát, aby přes soud nechala potvrdit, že Norsko ho nesmí vydávat do USA, pokud by Snowden přijel do Norska.

William Nygaard, předseda norského PEN klubu, jenž mimochodem unikl pokusu o zabití poté, co se rozhodl vydat v Norsku Satanské verše Salmana Rushdia věří, že přítomnost Snowdena by měla velký obecný význam, jelikož by se dostalo do popředí odůvodnění udělení ceny: Nastala by diskuse o monitorování a o tom, komu škodí. Posílilo by to v mezinárodním právu ochranu informátorů.

Snowdenovo údajné porušení zákona spočívá v tom, že oznamoval pochybné a rozsáhlé hromadné monitorování a špionáž vůči osobám i jednotlivým zemím americkou agenturou tajných služeb NSA. Americký soud loni rozhodl, že toto monitorování bylo nezákonné, jelikož nebylo schválené Kongresem. Americké úřady ale trvají na obvinění Snowdena za špionáž a krádež státního majetku a žádají o jeho vydání z Ruska.

Podle PEN Klubu mají Snowdenovy činy jasně politický ráz a podle norského zákona o vydávání osob zahraničním úřadům a mezinárodního práva tedy nemůže být Snowden vydán. Podle zákona USA o špionáži nemůže Snowden uplatňovat obhajobu toho, že jeho činy mají politický motiv.

Loni v srpnu se v norských médiích objevily zprávy o tom, že americké úřady již záhy po Snowdenových odhaleních požádaly Norsko o vydání Snowdena jakmile do země přijede, ještě než bude mít Snowden možnost žádat o azyl a než bude žádost posouzena, navíc norské úřady odmítají odpovědět na to zda pokud přijede bude zadržen nebo ne.

Poté co byl Snowden představen jako letošní laureát ceny, požádal PEN jak norskou premiérku Ernu Solbergovou, tak ministra spravedlnosti Anderse Anundsena o záruku pro bezpečnost Snowdena, aby si mohl pro cenu přijet. Avšak norská vláda si nepřeje ani zahájení vyřizování případu vydání Snowdena dříve, než to bude aktuální, tedy než by Snowden přijel do Norska. A tak se nemusí norské úřady zaujmout stanovisko ani pro, ani proti a Norsko se vyhne diplomatické krizi s USA.

John Peder Egenæs, předseda norské pobočky Amnesty International, organizace na monitorování porušování lidských práv, poukazuje na to, že by měl Snowden velké šance získat azyl v Norsku. Řada Norů by Snowdenovi udělila azyl v Norsku a Snowden o něj také žádal, jenže protože to nebylo z norského území norské úřady odpověděly, že se nebudou žádostí zabývat.

Zatím se čeká, jak nakonec rozhodne norský nejvyšší soud. Ovšem někteří, jako třeba list Morgenbladet, míní, že připadá nepravděpodobné, že by norský soud souhlasil s vydáním Snowdena na soudní řízení v USA za porušení zákona, za které mu v horším případě hrozí trest smrti.

Bena Wiznera, amerického právníka, který koordinuje právní pomoc pro Snowdena, neudivuje to, že USA vyvíjí nátlak na další země, nýbrž reaguje na to, jak USA do tak velké míry požádaly další země o vydání ještě před tím, než bude mít možnost zažádat o azyl a jeho případ posouzen. Wizner míní, že veškeří hlavní politici ve svobodné společnosti by měli vůči USA dávat jasně najevo, že vydání či nevydání Snowdena je otázkou práv a nikoliv politiky. Podle mezinárodního práva má někdo, kdo je pronásledován za politická porušení zákona právo žádat o azyl ještě před tím, než bude posouzena žádost jiného státu o vydání. A zvolení Trumpa a jeho sbližování se s Putinem může uspíšit vydání Snowdena z Ruska.

Snowdenova odhalení vyvolávala i v Norsku rozsáhlé diskuse, byť si málokdo myslí, že by byl svět od té doby lepším místem. Naopak podle mnohých Obama ospravedlňoval a rozvíjel režim monitorování a bylo odhalené svévolné a soustavné odposlouchávání, viz např. http://brenna.blog.ihned.cz/c1-63673610-o-povaze-bdquo-zahadnych-ldquo-odposlechu a další oklešťování demokracie a svobod i v Norsku, mimo jiné ošemetné poklonkování EU každým coulem, bezhlavé přebírání jejích pravidel a nerespektování to, že se Norové ve dvou všelidových hlasováních vyslovili proti členství v ní.

Hon na Snowdena je podle značné části Norů výsměchem demokracie a právního státu a málokterý Nor věří, že by se Snowden dočkal spravedlivého soudního řízení, kdyby byl v USA souzen. Pokud jde o možné vzetí Snowdena do vazby, kdyby se býval objevil v Norsku jsou tací, kteří se obávají postih USA v případě, že jim Norsko nevyhoví. Norští politici bývají velice poslušní vůči Spojeným státům, pro to svědčí řadě lidem např. pro Norsko údajně velice nevýhodná dohoda o nákupu 52 stíhaček typu F-35 nebo nekritická finanční podpora nadaci Clintonové.

Na Snowdenovi si docela smlsávají. Pokud jde o něj, nezná bratr bratra. Objev nebo oběť? Snad si nemyslí, že bude stát v pozoru? Vyryl i do norského povědomí takovou brázdu, jakou nikdo jen tak nepřekoná. Jako kdybyste měli vstoupit do souboje ozbrojeni lžící, zatímco si ostatní vyřizují účty pomoci nožů. Kolem dokola v jedné nekonečné smyčce.