Jste-li žena a dáte-li inzerát na bydlení, tak je pravděpodobné, že se vám ozve někdo s tím, jestli náhodou není libo sex. Ve většině norských solárií byly nalezeny stopy semene. 13leté spoře oblečené dívky soutěží pomoci Facebook skupin o to, která z nich je svůdnější. Řidiči kolem 20ti let zneužívají 13leté dívky, jež jsou nuceny odměňovat se za svozy autem, přičemž dívky „prodávaly“ své kamarádky gangu, jež se přou o své místo v hierarchii. A aby toho nebylo málo, tak hodně muslimů nutí svým třeba osmileté dcerky, aby odhalovaly minimum pleti či vlasů. Ovšem málo nemuslimských mužů pohlíží na osmileté dívky jako na sexuální objekty. V neposlední řadě chodí muslimští rodiče či další příbuzní s dcerkami k lékaři, aby si ověřili, zda neměli náhodou s někým sex.

V deníku Verdens Gang jsou popsány otřesné praktiky mezi mládeží. Akce se stanovištěmi na veřejných místech, třeba v lese, kde musí prvňačky středních škol vykonávat sexuální činy na spolužácích, tzv. mentorech, jsou natáčeny a snímky jsou ukládány a šířeny prostřednictvím sociálních sítí či dokonce mimo zraky zaměstnanců školy promítány na velkých obrazovkách v třídě. Mladé dívky vyprávěly o znásilněních a dalších přečinech.

Ať se zúčastní nebo ne, tak jsou označovány za děvky a pokud se do toho nepustí, tak jsou sociálně vytěsňovány, vyloučeny a šikanovány třeba sexuálními urážkami a narážkami. Vymazávají se hranice mezi tím, co je přečin a tím, co je ještě dobrovolné, ze svobodné vůle. Podle zástupců policie je mezi mládeží sex tou měnou, prostřednictvím níž jste přijímán do těch „správných“ partiček.

Policie tvrdí, že je jim dobře známo, že si mladí lidé vyměňují sexuální služby, aby získávali výhody a zlepšovali své postavení ve zranitelném věku, kdy jsou si sami sebou velmi nejistí. V neustálém boji o popularitu i strach válčí prý pak litující a sobě vyčítající dívky, jež se přesto nakonec zúčastní i za cenu toho, co je bude doprovázet někdy i celý život, kdy se musí neustále bát, že se snímky v té či oné souvislosti objeví. Dostaví-li se na mejdan či začnou-li chodit do nové školy, tak jsou nuceny přemýšlet o tom, zda tam již uviděli jejich snímky zanahá.

Počet nahlášených případů přečinů i dělení intimních snímků lámou rekordy. I tak má policie za to, že nahlášených je odhadem pouze okolo 10 % všech případů. Mnozí rodiče by neuvěřili, čemu jsou děti vystavovány již na základní škole, pokud jde o stránky s lechtivým obsahem a sociální sítě s žádostmi o přátelství od dospělých.  Aby se mohli chránit a bránit, prý musí rodiče a další dospělí s dětmi o etiketě při užívání Internetu a tamních aplikacích ad. službách rozmlouvat v dětství dříve.  

Třeba ohledně aplikací tolik v Norsku oblíbených jako třeba Instagramu, Snapchatu, Kiku, Asku, Tinderu či Facebooku a o tom, koho děti tam mají za kamarády, o tom, jestli mají otevřený či uzavřený profil a zda mají třeba několik profilů. Stále více mužů se vydává za někoho jiného a přiměli děti k tomu, aby jim posílaly snímky a podnikaly sexuální činy samy sebou, jež natáčejí oběti samy.

Průzkum odhaluje jak rozšířená je mezi rodiči naivita ohledně toho, jestli se děti naučí rozumně zacházet s Internetem od přátel, rodičů či školy, či sami od sebe, jaké stránky, aplikace a služby jejich děti navštěvují, či jak reagují dívky na alkohol v souvislosti s vynucováním sexu. Dost rodičů čeká, že jde o zodpovědnost škol. Přitom téměř žádný rodič neví, zda si někdo pořídil nevhodné snímky jejich dětí.

Loni se údajně umístilo jedno z deseti dětí mezi 13 a 16 lety jedno či více snímků, na nichž byly nahé. Tyto snímky mohou snadno být využívány jako prostředky na vyvíjení nátlaku, aby toho se sebou a pak spolu s dospělými dělaly postupně více a více.

V digitální společnosti prý má sexuální sebeuvědomění a odbourávání mezí větší následky než předtím. Stereotypní myšlení a mýty o dívkách a o tom, co chtějí, bují snad ještě více než dříve. Někteří kluci takovým mezím nerozumí a spekulují v tom.

Některé školy již vypracovaly plány na to, jak čelit sexuálním přečinům a jak se s nimi vypořádat. Přesto probíhá na řadě škol vybírání dívek se sexuálním podtextem. Jako třeba v „soutěžích“ , kde jsou stovky snímků zhýralého líbání uloženy do uzavřených skupin na Facebooku, načež ti, jež vyhrají, jsou vysmíváni všemi a musí něco „odvážného“ provádět přede všemi.

Stanovení mezí, (sebe)úcty, postojů a následků. To údajně dosud nebylo silnou stránkou sexuální výuky ve školách, ale ani mezi nabádajícími rodiči. Naopak. V některých školách se uspořádá mentorský týden, kde v rámci vítání nováčků mají na střední škole jako přátelskou službu na „mentorech“ provádět rituály v podobě orálního sexu.

Již na 13leté chlapce je vyvíjen nátlak, aby praktikovali sex přesto, že zákonem ustanovený minimální věk je 16 let. Prostředí propůjčuje chlapcům prestiž a uznání. Někteří jich hrají na mejdanu hru „Nikdy jsem neměl“. A ti, jež se tak přiznají, že někoho znásilnili, se musí napít a pak se zasmějí. Nebo prostě zmizí do vedlejšího pokoje s dívkou pod vlivem a až se vrátí, tak si s kamarády plácnou.        

Dívky, jež mají přítele, jsou nezadané nebo se nezajímají o nezávazný sex, nejsou zvány na mejdany. Přitom nátlak od ostatních dívek může být stejně velký jako od kluků. Mentalita má motto „dělají to všichni.“ A šíříte-li kompromitující snímky, tak jste najednou středobodem zájmu a máte námět, o němž se bude bavit, něco nového, co nemá nikdo jiný.

Proč je bezproblémové předvádět se nahý na snímcích zveřejňovaných na Instagramu, zato ve školní sprše se raději sprchují oblečeni? Nahota je přijímána čím dále více, a přesto stále méně.  Měnící se vztah k tělu ve veřejném prostoru a skupinový nátlak na dokonalost a úspěšnost vede k tomu, že člověk na ideály nestačí, a jedna z odpovědí na to je nesvlékat se. I mí blízci zažívali to, že byli jediní, kdo si po tréninku dali sprchu, zatímco ostatní na ně zírali, že se sprchují.

Podle rozhlasu je běžnější se společně nesprchovat než naopak. Bojí se šikany z toho, že nejsou dokonalí, stydí se, cítí se trapně, mají strach, hnusí se již té představy, že budou souzení na základě toho, jak vypadají, necítí se pohodlně a v neposlední řadě se bojí pořizování snímků s nimi, jež budou zneužity.

Sexualizovaných těl a zejména dívek dívajících se na vlastní tělo jako na něco, co podléhá logice zboží, jež se má prodávat a propagovat, je všude vidět stále více. Přesto se jak dívky, tak kluci bojí přirozených situací, kdy bývávalo normální vystavovat své nahé tělo ostatním. Více lidí si není jisto samo sebou, a tato nejistota je podle mladých, s nimiž udělal rozhlas rozhovor, nakažlivá. Smutné a provokující je podle některých, jako např. Wenche Bjørnebekkové, autorky knihy Påkledd i dusjen (Oblečení ve sprše), naopak pokaždé se zahalovat, a to i kvůli sílícímu se ohledu na muslimy.