Mají pocit, že vláda o ně nestojí: Letošní novinkou je zpřísnění současné norské pravicové vlády vůči uchazečům o studium učitelství na základních školách, požadavek dosáhnout z matematiky alespoň na známku 4. Dosud stačila trojka.

Zkoušeni byli z jednoduché statistiky, výpočtů procentuálních podílů, rozloh a objemů. O pokročilé rovnice či funkce nešlo. Aby se zlepšila kvalita učitelů, měla po zpřísněném požadavku na výsledky matematiky následovat norština.

O tom, že jsou dovednosti v uplatňování matematiky v praxi, panuje široká shoda napříč politickými stranami i odbornými kruhy. Na tomto základě míní vláda, že je přirozené začít u učitelů. Třetina těch, jež byli přijati na vzdělávání pro základní školství, měla z matematiky horší známku, než je čtyřka.

Setkával jsem se s lékaři sedícími zády k pacientovi nebo dovedli děti k pláči, s novináři, jež se báli telefonovat nebo s učiteli nenávidícími děti. Lidmi, o nichž byste řekli, že by neměli vykonávat to povolání, jež vykonávají. Máte-li v Norsku výborné známky, můžete se dostat téměř na jakékoliv vzdělání. Známka 6 je nejlepší a 1 nejhorší a s tou šestkou to bylo za mé školní docházky tak, že jakoby u mnoha učitelů, k nimž jsem chodil, sice existovala, jenže byla nedosažitelná. Mnoho norských žáků tráví nemalo času a platí značné části soukromým školám či za opakování ve školách, kde je vzdělání jinak bezplatné. Na co? Na to, aby si zlepšovali známky ze střední školy pro přijetí na kýžené vzdělání.

Jenže třeba u policie musíte být i osobně způsobilý své službě, svému povolání, abyste mohl být přijat. Pomoci různých testů a třeba skupinových úkolů prosejí uchazeče, aby zjistili, nakolik máte vlastnosti jako třeba zodpovědnost, schopnost jednat, součinit a analyticky přemýšlet, do jaké míry jste zralý, podnětavý, otrkaný a zvládáte stresové situace. Je mnoho vlastností, jež nelze měřit pomoci známkování. A pomýšlejme na cenu pro společnost, zaměstná-li se špatné policisty, jak v poklesu důvěry, tak v pocitu bezpečnosti u veřejnosti.

Měla by se také zjišt’ovat způsobilost třeba léčit či učit? Podle diskuse mj. v norském rozhlase ano. Třeba pokud jde o lékaře, mají lidé vůči nim prý jiná očekávání než dříve a spousta lidí již je sečetlých dost o chorobách atd. ještě před tím, než se k nim dostaví.

Odpůrci známkových požadavků na učitele tvrdí, že špatné známky z matematiky z nich nutně nedělají horší učitele, mají-li učit na základní škole, kde je výuka základní a kde se neučí pokročilí žáci. Zastánci je naopak hájí tím, že základní dovednosti počítání jsou klíčové na zvládání vícero předmětů a chápání společnosti a nepříjmou-li se příslušná opatření, selžou celé generaci žáků, jelikož nebude dost těch učitelů s hlubším chápáním matematiky, což je prý předpokladem toho, aby zaujímali žáky. Nedostatek základních znalosti matematiky ze základní školy údajně má za následek předčasné skončení žáků na střední škole.

Na řešení výzev zítřků bude třeba více těch, jež ovládají matematice a přírodním vědám, než je tomu dnes. Zároveň je třeba posílit znalosti matematiky obecně. Specializace se v norském prostředí vzdělávání pro základní školství neprosadila: Dokud bude systém založen na tom, že na základní škole budou učitelé učit tak odlišné předměty, jaké jsou matematika, tělocvik a náboženství, je prý stěžejní, aby měli studenti pedagogiky zevrubné znalosti matematiky.

Prudce klesá počet uchazečů na pedagogické vzdělání, což je v přímém rozporu s argumentem ministerstva školství o zatraktivnění studia. Paradoxem je oblíbenost zdravotnického vzdělání na povolání, jež je hůře placeno a má více nevýhod jako fyzicky náročné pozice, zvedání a práci na směny.

Již dlouho je v řadě okresech a místech velký nedostatek učitelů, a požadavek na čtyřku z matematiky problém prohloubí. To bude podle některých komentátoru tohoto stavu mít takový dopad, že bude ve školství více odborně nevzdělaných.

Ti, jimž se rozplynuly sny kvůli nemožné zkoušce z matematiky, ti, jimž scházel plán B, museli okusit hrůzostrašný pocit nepoužitelnosti. Po letech přípravy jsou potrestáni studenti s dobrými známkami za to, že nejsou stejně silní ve všech předmětech.

Velké zdroje jdou na další vzdělávání učitelů. Na vzdělávání celkově astronomických 98 miliard norských korun. Přesto je prestiž vlády údajně větší než ochota se poučovat. To je na známku nulu a propad v očích značné části veřejnosti.