Lidská touha prosadit se a vyniknout byla v Norsku za všech časů velmi zřetelná. Ve srovnání s počtem obyvatel tu byl vždy velký počet spisovatelů, básníků, umělců, atd., větší než v mnoha jiných zemích, počtem obyvatel srovnatelných, na což bývají Norové právem hrdí.

Norsko je už po několik generací chápáno jako oáza klidu, míru, bezpečí. Je symbolem jistot a serióznosti nejenom pro obyvatele této země, ale i pro neangažované pozorovatele. V novodobých dějinách se vyznamenávali jiní. Jistě tušíte, že je řeč o sportovcích. Narodilo se zde a trénovalo mnoho těch, jež ukázali, že se to dá zvládat s noblesou a nadhledem.

Když se norští sportovci sejdou, aby předvedli své umění, těší se velké obliby a vítězové získávají ve společnosti na velké vážnosti. Jsou měřítkem určité ušlechtilosti. Norsko si váží této elity národa, nejen pro jejich měřitelné a doložitelné výkony, ale stejně tolik pro jejich smysl pro tzv. fair play a příjemné a povzbudivé vystupování.

Norové byli známí za kalou soutěž a absenci dopingu mezi účastníky sportovních utkání. Počínaje 1.7.2004 jsou špičkoví sportovci nuceni se hlásit se a oznamovat, kde se zrovna nachází,- každý den, po celý rok. Jejich právo na soukromí se tím pádem omezuje. Když se 3x neohlásí, budou vyloučeni na období od tří měsíců do dvou let. O tom rozhodla Mezinárodní antidopingová agentura WADA. Někteří severští sportovci jako Lasse Kjus a Anja Pärsson prostřednictvím médií sdělili, že raději skončí, než aby na podmínky přistoupili.

V Norsku dlouho kolují fóry o tom, že brzy nebudou Norové smět zúčastňovat se soutěží, jelikož pak nikdo další nemá šanci. Stejně převaha Norů delší dobu v zahraničí vede k spekulacím o dopingu a určité ztrátě zájmu. U Norů to bývávalo naopak: Stalo-li se to, že oproti všem předpokladům Norové nevyhráli, tak ostatní nebyli lepší, kdepak, vada byla ve vybavení, povětrnostních podmínkách atp.

V minulé sezoně se to potvrdilo: Např. němečtí diváci prý odvraceli od lyžařských soutěží zrak, což ohrožovalo příjmům sponzorů. Navržená řešení Mezinárodního lyžařského svazu na dominanci Norů: Kvóty.

Běh, a tedy zejména Tour de ski a Petter Northug byli jistými vítězi u domácího obecenstva, ale nuda se prosazuje, když jsou to titíž sportovci, kteří vyhrávají. Lidé postrádali souboje s Collonnou, Kowalczykovou a dalšími.

O to úderněji udeřila bomba tohoto týdne v norských komunitách sportovců. Fanoušci snad budou muset přehodnocovat vše, o čem byl norský sport posledních desetiletí.

Po celou tuto dobu údajně najdeme určitý vzor, pokud jde o ty, jež byli usvědčeni z dopingu. Norsko a Švédsko byly výjimkami. Pakliže by to byl jev stejně rozšířen v těchto severských zemích, tak by byla odhalení statisticky stejně početná i tam. Norové si to vysvětlovali v kulturních souvislostech.

Je-li nějaký norský sportovec polapen za doping, bude dotyčný nežádoucí osobou po zbytek života. Kromě toho pochází mnoho z největších norských talentů z malých, velmi transparentních klubů a osad. Navíc není norský sport historicky vzato součástí systému vyšších cílů, financován státem a součástí politické propagandy.

Sportovci jistých zemí jsou prý nuceni brát zakázané nebo přinejmenším velmi sporné přípravky, aby vůbec drželi krok s ostatními. Po dopadení dopujících odpadla dominance těchto zemí. Podle diskusí lze nabýt dojmu, že mnoho Norů je přesvědčeno o tom, že mezi takové sportovce patří řada Finů a Rusů: Žádná špičková umístění bez zakázaných látek v krvi.

Dlouho se vedly spory o tom, zda jsou tzv. „výškové domy“ podfukem. Mezi Nory, vč. sportovci, panují i na toto velmi odlišné názory na zachování zákazu. Ovšem některým zahraničním sokům to pomohlo tím, že nemusí cestovat třeba nějakých 100 dní v roce do Alp na to, aby tam trénovali. A dosud se „výškové domy“ nacházejí v šedé zóně, na hraně toho co je a není považováno za nepovolenou výhodu v honu za vytrvalostí a výkonem.

Již bylo zveřejněno mnoho dokumentů např. ve švédské veřejnoprávní televizi (Blodracet /Závod až do krve/ I a II), z nichž se cítili nevinní sportovci být stigmatizováni jako podvodníci, přitom vzorky krve neposkytují nic jiného než živnou půdu pro podezření na doping, nic více. Tvrdí to mj. Kristen Skjeldal, bývalý běžec na lyžích. Třeba je to poněkud sebemrskačské, nicméně Skjeldal zároveň dodává, že když řada běžců, jež Norové porazili, později byli polapeni kvůli dopingu, je třeba chápat podezření druhých vůči Norům. 

Být spojován s podváděním je bezkonkurenčně nejhorším pocitem, jaký může někdo ve vás vyvolávat. Prohlašuje to běžec Anders Aukland. Ten usiloval o to, aby byly zveřejňovány utajované hodnoty vzorců krve a to jak ze soutěží, tak mimo soutěže. Jinak bude špičkový sport pro diváky stále méně zajímavý.

Norský lyžařský svaz se rozhodl hodnoty zveřejnit. Jednotliví běžci k tomu dali svůj písemný souhlas. O tom, že takový Bjørn Dæhlie byl extrémní ve všech směrech kromě hodnot vzorků krve, se tak mohl na vlastní oči přesvědčit kdekdo. Však někteří běžci ani netušili, že byli na seznamech podezřelých.

Podle norských médií bylo 69 % norských medailí ze zimních olympijských her získáno běžci užívajícími léky na astma. Lék obsahující látku salbutamol na astma užívali i velikáni Dæhlie, Ulvang, Northug, Alsgaard, Bjørgenová a další. Některým bylo doporučeno užívat léky na astma, aniž by trpěli touto chorobou.

Nyní Norskem otřásá to, že i přes své vysoké platy a vliv osobní lékaři a poradci selhali, a tak ohrožují na kariéře např. nadějného Martina Johnsruda Sundbyho. Ten byl potrestán odebráním titulů a výher a vyloučen za to, že lék nesprávně používal, aniž zažádal o výjimku a tak porušil pravidla proti dopingu.

Zejména finští běžci a jejich organizace se nyní snaží maximálně povýšit tím, že  Sundbyho „předhodí psům“. Srovnávají kauzu a silný vliv Norského lyžařského svazu na sportovce, kde Svaz přebírá odpovědnost za sportovce s nedávno odhaleným dopingovým programem Ruska. Norský svaz se hájí tím, že byl vždy otevřen a ochoten s mezinárodní lyžařskou federací, médií atd. spolupracovat.

Lyžování je v Norsku více než sport. Nakolik je nyní kompromitován a kdo za to může? Že by to celé skončilo běžným svalováním viny mezi sebou navzájem?