Nejrychleji rostoucí hlavní město Evropy

Již dlouho Oslo, hlavní město Norska, roste rychleji, než se čekalo. Před rokem a půl, 1. ledna 2015, žilo v Oslu 647676 osob. 

Uvádí to statistický úřad města prostřednictvím norského veřejnoprávního zpravodajského serveru www.nrk.no. Podle jiných odhadů může mít město milion obyvatel již v r. 2037. Buď jak buď, region Oslo je nejrychleji rostoucí oblastí Evropy a v průběhu dalších pěti let podle státního statistického úřadu SSB poroste tolik jako za příštích 24 let celé severní Norsko.

V městě se rodí více dětí, věk dožití stoupá i nadále a více lidí se do Osla stěhuje z jiných částí Norska, ale z drtivé většiny z ciziny. Okolo 94 % růstu obyvatel v Oslu tvoří přistěhovalectví a rozrůstání/slučování se stávajících etnicky nenorských rodin. Zpráva norského statistického úřadu hovoří o tom, že až do roku 2030 se na růstu obyvatel v Oslo budou podílet etničtí Norové jen z 6,4 %.

Oslo a konglomerace sousedních měst je jediným norským městem „mezinárodní“ velikosti, ve srovnání s ní jsou ostatní norská města stále malá, byť také různým tempem rostou. Oslo jakožto hlavní město bývá jediným norským městem, o němž mají cizinci (vč. těch uvažujících či již odhodlaných stěhovat se do Norska) mají nějaké povědomí či mínění a je to městem složením a počtem etnických skupin rozmanitějším a mezinárodnějším než řada jiných světových měst (ve vztahu k počtu obyvatel města).  

Pravděpodobnost je ve prospěch toho, že město bude čím dále více etnicky, sociálně a hospodářsky rozdělené. I nadále se budou do Osla stěhovat z jiných částí Norska osoby, jimž byl udělen pobyt/azyl, zatímco z města se budou stěhovat lidé, jimž připadá, že ve městě je cizinců mnoho a není to již „jejich“ město, cítí se odcizeni, převálceni.

Není totiž všem jedno, kým bude Oslo tvořeno a míní, že je to jejich výsostné, či chcete-li svaté, právo spolurozhodovat. Složení města se mění na vrub etnických Norů, kteří placením daní více přispívají do městské pokladny a v menší míře jsou uživateli městských služeb.    

Ovšem vedení města opěvuje jakýkoliv růst a představuje město jako výkladní skříň globalizace. V komunálním plánu uvádí, že se rozhodlo, že je růst vítán a je pozitivní, že Oslo je natolik atraktivním městem, že si mnozí přejí zde žít, chlubí se úspěšností Osla a tím, že bude přitahovat talenty a rozšiřovat nabídku služeb.

Podle plánu vedení města má Oslo pozemků dost na to, aby cca. do 14 let postavilo 120000 nových bytů, z nichž má 44000 vzniklout ve středu města, což je údajně dost na to, aby se čelilo růstu počtu obyvatel. Dále se bude muset stavět dostatek škol, mateřských škol, domovů důchodců a domovů s pečovatelskou službou. Avšak nejen Oslo se dlouhodobě potýká s nedostatečnou schopností financovat své závazky, růstem cen a mezd a tak se neustále přistupuje k razantním škrtům ve službách.

Rychlý růst obyvatel si vyžaduje velké investice třeba do komunikací. Podle společnosti Ruter provozující MHD v Oslu dojde v dohledné době ke trojnásobení ruchu. Bude-li na jednom místě čím dále více příjemci dávek, tak budou znamenat pro město přítěž. Toto popisuje několik zpráv vypracovaných v posledních letech, např. tzv. Brochmannovou komisí. Kromě daní a poplatků jsou provozní náklady a investice financovány udělovanými příspěvky státu a úvěry.

Podle agentury na společenskou analýzu Agenda Kaupang a její zprávy o hospodářských následcích růstu obyvatel pro Oslo, bude celková potřeba investic do r. 2030 přibližně 130 miliard norských korun. Dluh města na obyvatele se v průběhu dalších 13 a půl roku navýší z 20000 na 107000 norských korun. Čisté provozní náklady se za též období bez nasazených opatření zvýší o 11 miliard.    

Také vody spotřebovávají o dost více než v řadě jiných evropských městech. Okolo 160 litrů za den oproti "běžným" 100 litrům. Buď musí lidé snížit svoji spotřebu, nebo bude muset město rozšiřovat svoji kapacitu o další vodohospodářská zařízení a infrastrukturu. Nová město postavilo naposledy před 13 lety. 

Aby se udržoval krok s růstem obyvatel, muselo by se podle serveru Oslotrender do r. 2040 stavět 5700 bytů ročně, což je daleko více než dosud. Je svým způsobem krize, jež se projevuje např. překotným růstem cen obydlí. Podle zprávy agentury Econ Nye Boliger je průměrnou cenou v Norsku 48000 norských korun, v Oslu ale 67800 korun. Podle odhadů ceny v Oslu v průběhu příštích čtyři až pět let narostou na více než 100000 korun za m2. Což by byl nárůst o 47 %. O což se zasloužily i (od r. 2010) nové stavební předpisy. Za totéž co stojí 2pokojový byt v Oslu je možné pořídit si vilku ani ne hodinu jízdy od města. Blízkost k nejrůznějším nabídkám a možnostem má ale pro řadu lidí přednost.

Téměř posvátně se střeží hranice města směrem k obklopujícím lesům a také k městské zeleni. Dosud měly velké části města ráz maloměsta, s vil(k)ami se zahradami a nízkou zástavbou. Avšak na rozdíl od mnoha menších norských měst má Oslo od 50. let také panelové domy. Nově se staví 16patrové a vyšší obytné budovy, ovšem výškové stavby byly dosud nerovnoměrně soustředěné ve východní a chudší části města, kde bydlí od 70. let minulého století čím dále více etnicky nenorského obyvatelstva.    

Podle listu Aftenposten se bude muset stavět výše a hustěji. Možná budou nákupní střediska s mateřskými školami na střechách. A na parkovacích domech se mohou vejít i parky a dětská hřiště. Bývalé průmyslové zóny se přeměňují na obytné čtvrtě a v dosavadních zahradách (v Norsku nazývaných jablečných sadech) při vilách v městě se ročně v průměru staví 400 nových dom(k)ů.

Někteří majitelé se ale brání tomuto vývoji odmítáním prodeje pozemků. A jak to bude s architektonickou kvalitou nových samostatně stojících budov/zástavby? Podle kritiků a několika norských médií to může znamenat pro části města s historickou zástavbou zkázu a kompromitovat to, co po pohnutném vývoji města ještě zbývá.

Již nyní tvoří 40 % obyvatel Osla přistěhovalci či potomky přistěhovalých rodičů. Do r. 2030 budou ve většině. A sedm z deseti jich bude pocházet ze zemí mimo EU/EHS. V r. 2100 bude 70 % obyvatel Norska tvořit cizinci (jen za posledních deset let jejich počet v Norsku narostl o půl milionu). To prý vžene město i zemi do průšvihu.

Jde o žádoucí vývoj nebo sebenaplňující proroctví? Nebude růst na úkor kvality města? Mohou existovat meze toho, nakoliv velký může být růst, aby se město mohlo rozvíjet hospodářsky, etnicky/kulturně a sociálně udržitelně a zodpovědně. Jestli se chce, může být vývoj měst politicky říditelný. Např. se může omezovat prostor trhu.