Tak to uvádí norská vězeňská služba na svých stránkách www.kriminalomsorgen.no. Původně se systém měl týkat jen mladistvých zločinců, jimž nebyly uloženy přísné tresty. Odpykávání trestu pomocí elektronické kontroly byla zvažována i pro osoby předběžně držené ve vazbě.

Právě za častých případů dlouhodobého držení lidí ve vazbě bylo Norsko častokrát kritizováno Radou Evropy i orgány OSN. Během jednoho roku bylo zaznamenáno až 2600 kauz, kdy byly porušeny směrnice. Jedna osoba podle nařízení smí zůstat sedět ve vazbě až dva dny, než musí být převezena do obyčejného vězení. V 80 % případů je nařízení porušeno, a v mnoha justičních regionech má toto pochybení vzestupnou tendenci.

Plastová manžeta, připoutaná k holeni či náramku s vysílačem - tzv. elektronické okovy - způsobí poplach a uvědomí stráž a úřady, pokud se vězeň pokusí o útěk. Dům musí opouštět v přesně stanovený čas a též se musí vracet přesně do tolika a tolika hodin a nesmí na nákupy a vyřizování záležitostí mimo bydliště, jinak to způsobí poplach. Technologie GPS umožňuje každou chvíli přesně lokalizovat odsouzence a tak zjistit, zda vše dodržuje.

Odpykávat celou dobu elektronickým náramkem mohou pouze osoby odsouzené k méně než čtyřem měsícům odnětí svobody nebo lidé, jimž zbývají méně než čtyři měsíce trestu. Osoby s delšími rozsudky mohou žádat o tuto formu trestu na konci doby jejich odpykávání trestu. Užívá se třeba u osob, jež se dopustili hrubých přestupků /třeba dopravních/ a méně závažných drogových deliktů. Podmínek pro užívání je více, např. musí být trestanec zaměstnáván či učněm/studentem, příp. se léčit. Trestanci musí sami žádat o odpykávání (části) trestu s náramkem kolem ruky či nohou ve vlastním příbytku.

S opatrovnickým aspektem jsou dozorci a mluvčí rezortu spravedlnosti zatím spokojeni. Jen cca. 10 % bylo pro porušení pravidel vráceno do věznic. Jde o pokus úřadů vypořádat se s frontami lidí, čekajících na to, vstoupit do vykonání trestu a o to, uvolňovat místa ve věznicích pro další nastupivší. Trest vyžaduje od vězňů větší odpovědnost za odpykávání trestu. Podmínky odpykávání si trestu jsou kontrolovány domluvenými i nenahlášenými návštěvami u trestance, dále se ověřuje dodržování zákazu užívání omamných látek.  I tak stojí domácí vězení asi jen čtvrtinu nákladů na běžný výkon trestu. Navíc se pomoci elektronických okovů zavádí monitoring recidivistů po propuštění z věznic.

Pachatelé násilných činů tak mohou být odsouzení k nosení elektronických okovů kolem nohou či rukou. Má to poskytovat lidem, jež jsou vystavováni násilí blízkých, zvýšenou bezpečnost a předvídatelnost. Tzv. obrácené poplašné zařízení proti násilí propůjčí policii nový nástroj na ochranu lidem vystavovaným násilí. Má to přispívat k přesunu břemena v situaci, kdy je někomu vyhrožováno nebo žije pod hrozbou od toho, kdo je vystavován násilí, na odsouzeného. Tvrdí to Kristin Kvigne, ředitelka policejních oborů u Ředitelství policie a prostřednictvím serveru www.ifinnmark.no. Soud rozhodne, že násilník nemá mít přístup k určité oblasti poblíž osoby, jež je vystavována násilí. Pokud se tam přece jen vydá, je vyrozuměna policie i ona osoba, jež je vystavována násilí.

S povolením elektronické kontroly vězňů se ale v Norsku a v mnoha dalších evropských zemích dlouho otálelo. Odůvodňuje se to tím, že vliv zaměstnanců vězeňské služby na odrazování vězně od další zločinecké dráhy je malý, sedí-li vězeň doma. Navíc mívali norští ministři spravedlnosti obavy o to, že taková kontrola bude vnímána jako sociálně nespravedlivá, poněvadž podmínky odpykávání trestů budou velice odlišné, navíc někteří jsou bez přístřeší a nebudou moci odpykávat trest doma, a též je tu etická otázka spojena s tím, že se celá rodina vězně stane součástí trestu, jelikož se odehrává doma - jejich domov se stává věznicí. Někteří odborníci se obávají nebezpečí nadměrné kontroly a ztráty sociálních vazeb.

Na osoby, jež si odpykali trest za sexuální násilné činy mají norské úřady ještě jednu páku. Daly souhlas k tzv. chemické kastraci. K podstoupení této terapie se vězni přihlásili dobrovolně. „Zákrok“ funguje na bázi léku – který blokuje výrobu mužského hormonu. Nicméně vězňům nebudou na základě podstoupené terapie zkráceny tresty. Na rozdíl od chirurgického zákroku není chemická kastrace nevratná.

Zkušebně se nejspíše zavedou již dlouho chystané „rychlosoudy“, kde mají za cíl vyšetřit, obvinit a odsoudit a příp. vyhostit pachatele již během tří dnů. Uvádí to norský list Verdens Gang. Zabývají se méně náročnými případy s jednoduššími důkazy, kde jsou pachatelé dopadeni na místě či doznali se k činu, kauzy, jež si nevyžadují dlouhou přípravu, jinými slovy žádné případy násilí a drogové delikty. Jiný „rychlosoud“ již existuje pro drogové delikty, kdy jsou lidé zadržováni přímo po příletu na hlavní norské letiště Gardermoen u Osla.

O „rychlosoudech“ se hovořilo a psalo zejména v souvislosti s mladými a těmi, jež spáchali trestný čin poprvé. Projekty na „léčení“ zločinecké mládeže byly tak úspěšné, že se možná mohou v budoucnu obejít bez uvěznění, pokut a trestů. Nazývá se to smlouva se společností: Mladým, kteří se k méně závažný trestným činům přiznali, bylo nabízeno podepsání takové smlouvy za protislužbu, že se zavážou k tomu, že nebudou páchat další trestné činy. Podmíněné odpuštění trestu znamená, že nemusí do vězení ani platit pokuty, zato jsou povinní se dlouhodobě zúčastňovat různých individuálně přizpůsobených programů zahrnujících sportovních aktivit, vzdělávání a prací, kromě toho, že pravidelně odevzdávají vzorky moči a jsou v kontaktu s policií a dozorci programů, jež si mládež snaží uvědomovat prostřednictvím rozhovorů. Mimo jiné v následku toho se podíl mladistvých zločinců poměrně snižoval.