V médiích často omílané případy by mohly ve více lidech rozeznít poplašné zvony. Avšak žijeme v době, kdy jsou projevy potenciálního rasismu vnímány jako horší než realita znásilňování a vražd. Vždyť jsou pachatelé traumatizovaní nebo mají jiný pohled na ženy, což je má podle zástupců stran, odborníků i médií omlouvat a my máme být tolerantní.

Místo, než aby se staly světlometem mířeným k bezpečnosti a výzvou k politickým odpovědím. Problémem je zjevně to, že v této „nejlepší zemí na světě“ jsme prosti problémů. Nedaří-li se policii vůči dětem a ženám vystavovaným sexuálním útokům a jinému násilí, jakoupak to máme policii?

Pokud na veřejném místě v Norsku někdo na vás sexuálně zaútočí, máte větší pravděpodobnost, že se bude jednat o někoho z přistěhovalců. Podle norské televize TV2 bylo 61,1 % odsouzených za znásilnění v Oslu za loňský rok přistěhovalci a z nichž bylo 81,8 % z Asie a Afriky.

Je paradoxní, nebo pravou příčinou to, že k tolika sexuálním útokům dochází zrovna v zemi označované za baštu zrovnoprávnění? Většina jich je spáchána za zavřenými dveřmi domova, přičemž se oběť s pachatelem zná. Norské národní centrum vědomostí o násilí a traumatickém stresu vypracoval zprávu o násilí a znásilněních v Norsku. Mimo jiné se lze dočíst, že 33,6 % žen a 11,3 % mužů zažilo někdy v průběhu života nějakou podobu sexualizovaného násilí. Výskyt znásilnění někdy v průběhu života je 9,4 % u žen a u poloviny k tomu došlo před dovršením 18 let věku. Podíl znásilněných mužů bylo 1,1 %. Ve většině případů byl pachatel obětí znám a k činu došlo třeba na večírku proto, že pachatel nebral „ne“ jako odpověď.

Pro mnoho dívek/žen je třeba překonávat strašné prahy/překážky, než zločiny nahlásí. Některé nedovedou dokončit školní docházku/studium poté, co to vypukne a případ se v místním prostředí „proslaví“, jiné se ocitnou v neschopnosti, odkázáni na léky, psychlogy atd. a taktéž nejednou dopadnou jejich blízcí.

V norských listech lze dočíst, jak dívky/ženy ať již samy od sebe či poté, co je přemluvil manžel/přítel, aby znásilnění/sexuální útoky nahlásily, této skutečnosti litovaly. Nejde jim do hlavy, jak grázlové, jež ukradli těmto dívkám/ženám jejich životy, nejsou trestáni přísněji. Třeba si za jeden případ takového hotového pekla, kdy si obsluhovali na těchto dívkách/ženách čtyři roky tak, jak se jim chtělo, odnesli pětiměsíční trest odnění svobody. Žijí s otevřenou ranou. Zátěž v podobě nahlášení zločinů a prodělání si soudním řízením je v závěrečné řeči odměněno „prodlouženou dovolenou“ pro pachatele. Jen jedno ze sta znásilnění skončí rozsudkem, uvádí deník Aftenposten.

Rozdíly mezi trestním rámcem a de facto uloženými tresty (tzv. nastolenou hladinu trestu) bývají velké. Zločiny na dětech mladších 16 let mohou v Norsku být trestány až šestiletým vězněním. Ovšem státní zástupci při vyměřování výše trestu odkazují na dřívější právní praxi a schovávají se za ní. Jaký je vůbec smysl s pořádáním nových soudních řízení tehdy, nastaví-li staré kauzy metr na vyměřování trestu? Přitom soudy nejsou nijak vázány žádostí státního zástupce.

Zejména o víkendech jsou ženy a dívky vystavovány riziku znásilnění s přepadeními, přičemž pachatelé bývají popisováni, až je to nezáživné číst jako žadatelé o azyl, „nezápadní muži“. Pět let trvalo, než média poinformovala o tom, co většina věděla, totiž o tom, že všichni pachatelé znásilnění zahrnující přepadení za posledních pět let, kde se podařilo zjistit totožnost pachatele, byli „nezápadního původu“. Za deset let se počet nahlášených znásilnění v Oslu zvýšilo o 84 % a jen za poslední tři roky o 20 % a na celém Severu je tak na tom nejhůře Oslo. Kromě toho je třeba počítat s vysokými červenými čísly. Hotely rozdávaly hostům přívěsky na klíče s poplašným zařízením pro případ, že by vás někdo přepadl s úmyslem vás znásilnit. Mluví se o tichém teroru, nemohou-li ženy být v bezpečí ve vlastní zemi, kdy riskují být vystaveny nesmyslnému násilí.

Policii se jen v jednom okrsku a jen za první tři měsíce letošního roku dostala zprávy o desítkách případů sexuálního obtěžování. Žádá proto dívky a ženy, aby byly ostražité, když se budou večer venku procházet. Pokaždé bylo za činy vícero chlapců, všichni mladí a cizího původu. Co dělají, je podle policie hodně za čarou a trestné. Jsou kulturní rozdíly mezi Norskem a jinými zeměmi natolik veliké na to, že se dějí tyto věci. A ty se jistě dějí i bez toho, aniž se k nám donesou, tvrdí policie. Jako např. sexuální šikana a obtěžování dívek a žen na venkovních koncertech. Poměrně novým jevem jsou také případy znásilňování řádnými či falešnými taxikáři. Jenže jste odmítáni, položíte-li policii otázky týkající se tohoto tématu. Pro policii je to nepřípustné téma.

Medializace většiny znásilnění s přepadením je zakázána. Podle policie prostřednictvím deníku Verdens Gang proto, že to vyvolává tolik strachu a odpoutává pozornost od ostatních případů znásilnění. Toto není zábava. Nyní jsou to jen znásilnění, kde policie usiluje o údaje od veřejnosti či kdy se policie bojí, že se pachatel dopustí deliktu znovu. Ovšem policie připustila, že to bylo zrovna díky masivní pozornosti okolo znásilnění vrcholící v r. 2011, že se zvýšil počet nahlášených případů.  

Takže veřejnost snad není hodná toho, aby byla informována o tomto druhu zvlášť nebezpečných, ohavných, zbabělých a traumatizujících zločinů? Může to přispět k jejich ještě většímu páchání, odkládání jejich vyšetřování a ochraně pachatelů. Řadí se to prý po bok vzorce z jiných evropských zemí jako např. Švédska a Německa, kde se média, policie i většina politiků bojí vyslovovat cokoliv, co by mohlo sloužit těm, jež jsou k migraci kritičtí. Nevyprávějte pravdu, pak se lidé leknou. Hoďte na realitu deku a strčte si hlavu do písku. Jsou Norové, kteří truchlí nad tím, co nazývají beznadějný nedostatek soudnosti.

Tento druh násilí byl naší kultuře zcela cizí a má v sobě rasový aspekt. Jak by společnost reagovala, kdyby etnicky norští muži důsledně jednotlivě i ve skupinách páchali znásilnění s přepadeními na ženách jiné barvy pleti než mají oni samotní? Naše kultury mají tak málo společného, že se to snadno vymkne kontrole a ohrozí nejen naše ženy. Když tolik usilují o ovládání a utiskování žen i v zemi hostitelů, nebudou postupně usilovat i o nadvládu nad nimi?