Byť trápí všechny kultury a příčiny toho nám jsou velmi dobře známy, najdou se takové, jež jsou horší než ostatní. Jinými slovy není jedno na jakých jednotlivých nebo více kulturách společnost staví, je-li cílem společnost s co nejméně zločinností a násilím.

O něco přes pět procent etických Norů bylo odsouzeno k trestu alespoň jednou v životě. Z iráckých přistěhovalců je to ale okolo 17 %, z kosovských 16 %, somálských 15 % a z afghánských a iránských 14 %. Převažují mladí muži. Uvádí to norský zpravodajský server www.nrk.no.

A tak není náhodou, že vlny sexuálních útoků a loupeží nejen v Oslu mají svůj původ v muslimské kultuře, byť se mnozí z pachatelů narodili v Norsku. To znamená, že se tomu nedá odvyknout a že to nebude lepší ani po několik generací.

K tomu lze připočítat potulné zločinecké bandy i jednotlivce především z Polska, Litvy a Rumunska. Stále větší hodnoty ukládané v norských domácnostech jsou čím dále větším lákadlem. Navzdory pravidelně zveřejňovaným radám, jak lotry mást či klamat. Někdy k vystresování mizerů připravujících se na vloupání nebo vykazujících jiné podezřelé chování stačí pouhé oslovení, načež odjedou či utečou. Slídily nahlašuje stále vice občanů, přesto je policie a společnost stále krátká. 

Vloupání připadají policii vice plánované, než tomu bylo dříve. Pocestní zločinci ze zemí střední a východní Evropy provádějí zátahy. Řídčeji vidíme vloupávající se narkomany. Dostávají se nám zprávy o tom, že cizinci stojí a pořizují si fotografie vilek. Hlídejte i sousedův dům, vyzývá policie. 

Kradou tolik, kolik toho zvládnou, až je zastavíme nebo s lupem vycestují, míní policie prostřednictvím norského listu Adresseavisen. Mezi lapky je v kurzu mimo jiné rodinné dědičné stříbro, a prý dávají přednost tomu, než 50palcovým televizím, s nimiž se hůře hýbe. Lup lze pak prodávat za 5 až 20 % své původní hodnoty, tvrdí policie.  

Poláci se v Norsku proslavili bandami, jež se specializují mj. na krádeže závěsných lodních motorů, airbag, luxusní auta, šperky a rodinné dědičné stříbro. Rozpletení kriminální sítě nejen “pěšáků” – zlodějů a přepravcích lupu /závěsných lodních motorů/, nýbrž i těch, jež v pozadí "tahají za nitky" představuje jeden z průlomů honu norské policie za pomocníky a překupníky pojízdných středo- a východoevropských zločineckých sítí. 

Někteří nenechavci se již v Norsku usadili natrvalo jen proto, aby zjistili, že je složité živit se "spořádaným" způsobem a dají se na zločinnost, nebo práci načerno. Někdy tvrdí, že "přepnuli" na světlu štítící se činnosti více méně spontánně a neúčelně.

Přes polovinu všech loupeží v Norsku se spáchá poblíž hlavního nádraží v Oslu, hlásí norský zpravodajský server www.osloby.no.  

V největších norských městech jsou nejčastěji dopadení pachatelé zločinů za účelem zisku Rumuni, jež v tomto činění dosahují nejvyšší mety. V Oslu tvoří 70 % a souvisí to se rozmáhajícím se žebráním.

Nejrychleji rostoucí podobou zločinnosti jsou krádeže údajů o totožnosti pro čerpání peněz z vašeho bankovního účtu, sjednávání úvěrů, nákupu zboží a služeb atd. vašim jménem bez vašeho vědomí. Nejmazanější nechávají přeposílat vaši poštu sobě, aby vám nebyly zasílány údaje o účtu. Na něm se neobjeví žádná znamení podvodu. Utrpí vaše dobré jméno a čest. Objasnění trvá průměrně 1,5 roku.     

Vždyť naše činnost nikomu nepoškodí, když vám to stejně vrátí pojišťovna. Takhle prostřednictvím serveru www.nrk.no ospravedlňují své zločiny /třeba krádeže, loupeže či snímání zadávání kódů do bankomatů/ a následného vybírání prostředků.

Jako kdyby se peníze na pojistné vybíralo odjinud než od pojištěnců samotných. A kdyby vyšetřování a další konání úřadů i jednotlivců /obětí/ probíhalo samo od sebe.

Poškodí nejen sebe, ale nezřídka i celou svou rodinu: Pokud si odpykávají svůj trest v Norsku, jejich rodina většinou nemá na to, aby je ve věznici navštěvovala, a strádá finančně, jelikož nemohou pracovat a živit ji.

Z četných komentářů k mediálnímu probírání problematiky vyčteme, že nám dávají zabrat, ale proč jsme takoví ničemové, že si prohlubujeme problémů a řešení necháváme viset ve vzduchu? Proč se necháváme čím dále méně poučovat a radit zkušenostmi předků a zdravým selským rozumem?

V knize Mafia i Norge, v překladu Mafie v Norsku, píše Stein Morten Lier, autor a odborník na zločinnost, o těch zločineckých sítích, o nichž se domnívá, že představují hrozbu norské společnosti. Multikriminální bandy jsou velice přizpůsobivé a dostává se k nám ta zločinnost, jakou si zasloužíme. Alespoň podle Liera. Kromě úderů na naše domácnosti, na bankomaty, krádeže, loupeže atd. je dost těch, jež kupuje pašované zboží či užívá pracovní síly načerno a tak financují zločinnost. A čím více kriminálníci získávají, tím více bude kriminality. Kupní síla žene zločinnost kupředu a v oblasti kupní síly bylo Norsko dlouho v kurzu výjimečné.    

Zpráva norské kriminální policie o organizovaném zločinu hovoří mimo jiné o tom, jak litevské a polské zločinecké sítě získávají v Norsku stále větší moc a jak užívají trvale legálně a žijících a pracujících Litevců a Poláků v Norsku jako “pevných bodů”, jež připravují půdu nekalé činnosti potulným zločincům. Podle policie operuje v Norsku, Švédsku a Dánsku okolo 2000 litevských zločinců, jež tak představují značnou hrozbu. Bývají spojováni s vloupáními, krádežemi vozidel, násilím, pašováním a prodejem drog a obchodem s bílým masem. Mnoho z obětí jsou sami Litevci či Poláci: Mnohdy zneužívají zranitelných osob jako mentálně a tělesně postižených, jež jsou vylákávány a nuceny k prostituci nebo vozí nezletilé osoby po Norsku kvůli páchání kriminality za účelem zisku, především krádeží. Norská policie vyzdvihuje Litevce jako zvlášť surové násilníky, hlavně pro kontrolu prostitutek.

V průběhu posledních let bylo podle deníku Dagbladet nezvykle mnoho případů vražd, kde figurovali Litevci. Několik ze zavražděných nebylo na zločinné struktury napojeno, nicméně byly některé vraždy označovány za "mafijní vraždy", kdy oběti byly vystavovány rozsáhlého mučení. 

Tu čest máme tedy zejména se středo- a východoevropskými bandami a kromě nich i s Nigerijci, severoafrickými a pákistánskými gangy. Plus volněji sestavené sítě a spolupracující skupiny. Mnoho ze získaných peněz je práno a investováno do realit a jiných zákonných činností, což hatí volné konkurenci. Bude-li zločinnost dostatečně rozsáhlá, bude ohrožovat demokracii i sociálnímu státu, jenž je založen na důvěře, píše zmíněný Lier. Ani politici, ani mnozí řadoví občané nechápou závažnost situace, a tak může organizovaný i neorganizovaný zločin rozšiřovat své působiště a dále tak korumpovat společnost.