Minulý podzim skoncovaly první banky s užíváním hotovosti na svých pobočkách. Jejich zákazníci tedy již nemají možnost vybírat si na pokladnách hotovost. Společnost se stává stále digitálnější a zákazníci si prý sami přejí co nejvíce vyřizovat své záležitosti prostřednictvím mobilních telefonů, počítačů a tabletů.

Nové bankomaty umožňují vkládání, vybírání i výměnu hotovosti. Ovšem i internet banking se stává staromódním, lidé přecházejí k mobilům, zatímco kamenné pobočky poskytují především poradenství. Budou-li všechny přepážky bank bezhotovostní, může být příštím krokem to, že učiní přítrž i bankomatům, a tak to budou obchody, jež převezmou veškeré nakládání s hotovostí.

Uvidí se, kolik takový krok bude stát zákazníků, kteří odejdou. Jsou takoví pracovníci obchodů a služeb, jež mrzutě dávají najevo svou nelibost, platíte-li hotově. Na druhou stranou se najdou i ti, jež toto vnímají jako špatný servis a dokonce zradu. Někteří by upřednostňovali být zákazníkem banky, kde bude i nadále možné vybírat a vkládat hotovost. Stále jsou místa a situace, kde se nedá platit jinak než hotově, např. v řadě chat, kde se lidé zastavují během lyžování, při kupování (použitých) předmětů přímo od majitelů, na (bleších) trzích, při sbírkách pro dobročinné účely, v dopravních prostředcích MHD, nemáte-li předem nabitou „lítačku“ atd.

Přitom je stále hlasitěji slyšet, že hotovost je velmi nepraktická. Snadno může být ukradena, představuje riziko pro obsluhu a nakládání s ní představuje zbytečné výdaje pro firmy, jsou základem černé ekonomiky a tím velkých krácení daní, DPH a dalších povinných odvodů, podvodů a výnos úspor jde do mínusu po odečtení inflace a daně z nemovitosti a majetku.

Jedním ze stěžejních argumentů norských institucí pro odstranění hotovosti je kontrola černých peněz a plateb. Norské banky jsou provázány s mezinárodním bankovním systémem a přenechá-li se kontrola s černou ekonomikou bankám, může to být jako předat dohled nad mafií jedné z mafiánských rodin. Pak půjde většinou o vyloučení soupeřů na černém trhu. Navíc se krásně snadně, byť na úkor právních jistot, mohou vykonávat exekuce dlužných daní, DPH, výživného, atd.

Podle Hanse Christiana Færdena, redaktora serveru www.stateofglobe.no, bude bezhotovostní společnost takovou, kde budou úřady a banky o nás vědět téměř vše díky přístupu k informacím o tom, za co peníze utrácíte a ony údaje mohou být zpeněženy bankami prodejem agenturám pro průzkum trhů. Máme se jen spoléhat na to, že banky bez zneužívání budou mít úplný přehled všeho, co děláme, ku prospěchu nás všech? Přemýšlíme někdy o tom, jakou moc přenecháváme vlastníkům sítí, bankám, převádí-li se vše na elektronické peníze? Jakou moc přesouváme bankám tehdy, nemůžeme-li utrácet jedinou minci, aniž banky vědí, kdy, kde a na co? Sami se zříkáme kontroly nad vlastními prostředky, a to do té míry, že banky mohou blokovat přístup nim, aniž s tím v praxi budeme moci něco udělat. Mohou přijít s odůvodněním a můžeme jít k soudu, jelikož nesouhlasíme, jenže právní pomoc stojí peníze a banky mají pevně ve své ruce to, čím budeme tuto pomoc platit.

Stojí-li devastace svobody a demokracie za vypořádáním se s tokem černých prostředků jejich vedením přes povinné prostředníky - banky? Kyperské úřady před zhruba dvěma a půl roky po krachu ekonomiky zabavily peníze z bankovních účtů. Americké a australské úřady vám mohou zabavit peníze již za tak krátkou dobu jakou je jeden rok, pokud nebyly zaznamenány pohyby na účtě. Americký soud dokonce stvrdil, že peníze vkládané do amerických bank v praxi patří bance a ne vkladateli. Vždyť banky slušně vydělávají na penězích strádajících půjčováním, ručením za vlastní obchody, provoz atd.

Finans Norge, organizace zaštiťující finančnictví v Norsku, argumentuje pro přechod k čistě elektronickým finančním prostředkům následujícím způsobem: Užívání karet stále stoupá. Devět z deseti plateb kartou probíhá kartou BankAxept, vybírá se stále méně hotovosti. Podle norské centrální banky je nyní pouze pět procent plateb uskutečňováno pomoci hotovostního styku. Hotovost se používá méně jen ve Švédsku a Velké Británii. Náklady za každou platbou v hotovosti činí pro norskou společnost sedm korun, zatímco za platbou (BankAxept) kartou čtyři koruny.

Od roku 2001 je počet transakcí pomocí karet více než trojnásobný, hlásí norský list Dagens Næringsliv. Dokonce v potravinářských obchodech, což byla jednou z posledních bašt užívání hotovosti, mají platby kartami již několik let navrch. Před pěti lety byl podíl hotovostních plateb v obchodech s potravinami 40 %, dnes je 18 % a v centrech některých měst jen 6 % - a to každým rokem klesá v průměru o jedno procento. Podle průzkumu uvedl ani ne jeden z dvaceti, že užívá hlavně hotovost a pouze jedno procento všech dotázaných odpověděl, že platí výhradně hotově.

Další baštou plateb hotovostí byla pohostinství a restaurační zařízení. Kvůli tomu, že v Norsku často docházelo ke krádežím karet a PIN kódů, zvolila si polovina uživatelů karet před třemi roky platby hotovostí. Vloni, tedy o dva roky později, platila hotově na zmíněných místech ani ne třetina.

Na některých místech je velmi drahé platit kartou a např. potravinářské řetězce poplatek zvažují. Poplatky záleží na společnosti, jež kartu vystavila, ale třeba na norských poštách je nákup zboží zpoplatněn jako výběr hotovosti. Stojí-li poštovní známka 11 norských korun, činí-li poplatek 75 korun a úroky z vybraného obnosu jedno procento, vyjde vám nákup na 86,11 korun. Bez varování dopředu poblíž platebního terminálu. Debetní kartou se ale tomu lze vyhnout, uvádí server www.dinside.no.

Ve Švédsku je již povoleno odmítnout hotovost jako platbu. V Norsku to již praktikují např. ordinace lékařů a zubařů, čerpací stanice, automaty na nápoje, záchody, některé restaurace. Norská centrální banka chce hotovost jako náhradní řešení, nicméně se sama nestará o to, aby měla velké množství bankovek a mincí skladovaných po celé zemi a systém na jejich distribuci nezávisle od elektřiny, sítě a počítačových technologií a tak již nemohou některé obchody přijímat hotovost proto, že banky již nevyměňují bankovky za drobné a vám by neměly jak vrátit.

V krizi, např. při výpadku elektrického proudu či hackerském útoku, se bez hotovosti daleko nedostanete. Anebo obdržíte poštou novou kreditní kartu, jež se ukáže, že je zatížena vadou a je všude odmítána. Objednávka nové karty se vyřídí v průběhu cca. jednoho týdne. Co ten týden uděláte bez karty (nemáte-li další)?

Tzv. EMP zbraně mohou vyřadit veškerou elektroniku, představte si možnosti hackerů v společnosti, kde jsou peníze jen počítačová informace. Platební karty jsou praktické, jenže znemožněním/odebráním možnosti platit hotově je citlivě zasažená kontrola nad vlastním životem člověka. Do té doby, než by byl zaveden nový globální a zcela transparentní finanční systém, není alternativy k hotovosti pro ty, kdo usilující o zachování si této kontroly. Ovšem jak vysvětlíte dětem význam výdělku a co za něj musí dělat, střídmost v zacházení s penězi, hodnota spoření si a následky utrácení všeho, aniž jim nějaká hodnota zůstane, když se zůstatek na účtě internetového bankovnictví jeví jako počet bodů z počítačové hry spíše než jako tvrdá měna?

Možná to stojí za to poučit se z dějin krizí, konfliktů a válek, slunečních erupcí atd. Zastřené činnosti bank, klidně v souhře s úřady, brání transparentnost a kontrolním nástrojem řadových občanů jsou vklady poctivě vydělávaných peněz. Digitalizace zůstane, hotovost si můžeme ponechat a boj za ni je bojem za osobní údaje a přístup k nim.