Začali řezat do živého. Norská premiérka, ministryně financí, přední vedoucí firem, spolu s ekonomy umanutě opakují své předpovědi a výhledy. Léta nebyly hospodářské vyhlídky Norska méně jisté než jsou právě nyní. V porovnání se stejným obdobím loni jsou ceny ropy o 60 % nižší.

Ještě před poklesem cen bylo zřejmé, že investice budou na čas klesat. Nyní je třeba smířit se s tím, co norská ministryně financí Siv Jensenová prostřednictvím listu Dagens Næringsliv nazvala novou normálkou, historickým bodem obratu, od kdy bude činnost se sektorem spojena na řadu let omezována.

Norská koruna se prodává „se slevou“. Od r. 2012 ztrácela 20 % své hodnoty. A tak se Norsko zatím vyhnulo drastickému zvýšení nezaměstnanosti při klesajících investicích do ropného sektoru a padajících cenách ropy. Avšak záhy může být mnoho těch, jež si bude muset najít novou práci, ovšem vysoké nezaměstnanosti se půjde vyhnout, jelikož padající měna zvyšuje konkurenceschopnost vůči cizině. Lze tak předejít krizi, a jedním z hlavních důvodů, na něž se poukazuje, je právě flexibilní měnový kurz. Pak údajně usneseme, že budeme zároveň mít menší kupní sílu, neboť měnový kurz je nouzovou záchranou tehdy, dopadne-li leccos jiného špatně. Alternativou by prý byla o značně vyšší nezaměstnanost.

I úroky jsou rekordně nízké a bude-li centrální banka sazbu snižovat ještě víc, bude to hmatatelným důkazem toho, že její vedení míní, že pád kurzu koruny ještě není dostatečný. Neklid na světových trzích stahuje norské akcie /zejména výrobců surovin a energetického sektoru/ dolu. Burza v Oslu tento týden spadla nejníže za čtyři roky. Norsko se může stát jednou ze zemí, jež to pocítí nejznatelněji, přistane-li čínská ekonomika tvrdě a strhne-li sebou další asijské země. Stejně jako řada dalších se to domnívá mj. Erik Bruce, analytik norské banky Nordea, prostřednictvím zmíněného listu Dagens næringsliv.

Kupní síla začala stagnovat: účinek je zhruba jako zářezy do platů a mezd. Pokud by byli Norové zastrašení a víc šetřili v podobě menších útrat v malobchodním sektoru, zesilovalo by to účinky poklesů cen ropy. Norové dostávají v cizině méně za své peníze a zahraniční zboží v Norsku zdražilo. Výrazně méně se vyplatí tradiční nájezdy do švédského pohraničí za levnějším zbožím a službami. V sousedním Švédsku a Dánsku, kde jsou desetitisíce pracovních míst závislých na norských zákaznících, se bojí dalších poklesů norské koruny, jež zdraží nákupy u nich.

Ropa tedy již není tím, co bývávala. Hospodářský růst má přestávku. Z ropného sektoru se místo motoru růstu stal brzdou. A přechod od něj pryč prý snad nastane rychleji než si mnozi představovali. Analytici se domnívají, že cena ropy ještě poklesne ještě významněji a že to bude mít vážnější dopady než za minulé hospodářské krize v r. 2008. Píše to norský zpravodajský server E24. Vinu svádí na nadmíru nabídky na světových trzích, jež žene cenu dále dolů. Pesimismus se šíří a jak hluboko může cena padat, to se neví. Americká investiční banka Morgan Stanley předvídá, že cena ropy může klesnout na 43 dolar za barel. Podle Torbjørna Kjuse, analytika norské banky DNB, může cena příští rok skončit na 30 dolarech za barel.

Dojde-li k tomu, stávající těžba by neskončila, zato by se takřka přestalo investovat. Již nyní se navzdory návrhům norské vlády na efektivizaci těžby omezují záměry na investici na to, co by se těžebním společnostem mohlo dařit financovat při daleko nižších příjmech oproti dřívějšku.

Trh je obrácen vzhůru nohama: zásoby břidlicové ropy v USA, Číně, Rusku ad. spolu s menší čínskou lačností po ropě kvůli nižšímu růstu, odmítáním omezování těžby a místo toho těžba na plné obrátky v Saudské Arabii plus rozmach amerického hospodářství a posilování dolaru vůči jiným měnám, vše přispívá k tlaku na cenu ropy.

Proto sedm z deseti Norů podle norského listu Nationen tráví letošní dovolenou zcela či částečně ve vlastní zemi. Jeden ze šesti Norů má obavy o své místo a z dočasně zaměstnaných se dokonce 42 % obává propuštění v průběhu nadcházejícího roku, uvádí norský list Dagsavisen na základě provedeného průzkumu.

Víra v norskou ekonomiku ještě nebyla za posledních 24 let slabší, hlásí několik norských serverů. Podle šetření očekávání norských domácností provedeného norskou organizací pro finanční sféru Finans Norge je většina Norů připravena na tzv. utahování opasků a zároveň vynucující se novou orientaci norského hospodářství, jež se bude rozvíjet po klesající ceně ropy.

Růst zadlužeností domácností je vyšší než růst mezd a platů a v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj patří dluh měřen k příjmům k těm nejvyšším. Činí 220 % příjmů, jež jsou Norům k dispozici. Potvrzuje to Mezinárodní měnový fond prostřednictvím norských médií. Zároveň rostou ceny nemovitostí i nadále, což se může stát závažnějším problémem zejména u těch, jež si pořizují bydlení poprvé v životě. Avšak zejména v těch oblastech západního Norska, kde bude kvůli nízké ceně ropy z ropného sektoru propouštěno nejvíce lidí, mohou ceny nemovitosti klesat.

Podle zprávy agentury na rozbor trhu Moodyʼs není riziko prasknutí bubliny trhu s nemovitostmi nikde v Evropě větší než v Norsku. Spolu s Mnichovem a Londýnem je Oslo vyzdviženo jako město, kde jsou byty a domy předraženy. Konstatuje to zmíněný list Dagens næringsliv. Nízké hypoteční úroky a opakované snižování základní sazby centrální banky tlačí ceny nemovitostí dále nahoru. Tyto ceny se jen od r. 2010 zvýšily o 30 %.

Ovšem pro škrty je v Norsku prostor. Norské hospodářství je robustní, míní ředitel norské centrální banky Øystein Olsen prostřednictvím norského listu Aftenposten. Slabší koruna a hlášené škrty úroku na vyvážení pádu ceny ropy a účinků investic do ropného sektoru a poptávky prý pomůžou ekonomice skrze restrukturalizaci. Historické zkušenosti podle Olsena hovoří o pružném trhu práce a vlastní měna odráží krizi a posiluje rentabilitu neropného sektoru. Konkurenční síla norských vývozců z neropného sektoru je díky slabé koruně nyní větší než byla i během nejhorších chvil za minulou hospodářskou krizi.

Brzy bude otestována flexibilita norské pracovní síly. Podle průzkumu Change Readiness Index 2015, jehož je předmětem 127 zemí, 97 % obyvatel světa a 96 % světové ekonomiky, je schopnost hospodářského přizpůsobování se náhlých změn v Norsku čtvrtou nejlepší na světě. První skončil Singapore, před Švýcarskem a Hong Kongem. Průzkum vypracovala auditní a poradenská firma KPMG v spolupráci s Oxford Economics.