To uváděla keňská policie prostřednictvím místního listu The Star a pak britská a norská média. Není však jisté, zda je dotyčná osoba ještě naživu po teroristické akci, která trvala čtyři dny. Tomuto muži byl přiznán status uprchlíka a byla mu vyhověna jeho žádost o azyl v Norsku. Údajně měl v Norsku být pracovníkem ostrahy ve firmě přepravující finanční hotovost.

Somálsko je jednou ze zemí, odkud do Norska z mimoevropských zemí v posledních letech přichází nejvíce přistěhovalců. Je jich zatím přes 30000 a polovina jich žije v Norsku méně než pět let. Mezi přistěhovalci je nezaměstnanost nejvyšší a příjmy nejnižší právě u Somálců. Je na ně nahlíženo jako na jednu z nejhůře začlenitelných skupin přistěhovalců. Pocházejí z klanového prostředí a s sebou do Norska přinášejí velmi patriarchální, pro Nory téměř středověkou mentalitu plnou norem, kterou v Norsku dále uplatňují. Mnozí Norové si myslí, že si zcela zbytečně zahráváme s ohněm a zaděláváme si na problémy a nebezpečí.

Jednou tak věhlasně poklidné Norsko se tak ošklivě prostřednictvím těchto tzv. nových Norů ošklivě zapletlo se zločiny jako s obchodem s lidmi a s drogami, obřízkou, tělesnými tresty na dětech, nucenými sňatky velmi mladých dívek s příbuznými, vraždami ze cti, výhrůžkami a vydíráním vůči Somálcům žíjícím v Norsku ze strany teroristů a zločinců v Somálsku atd. Někteří se domnívají, že norské dávky přispívají k segregaci. Dále byly případy, kdy údajní diplomati ze somálského velvyslanectví monitorovali „norské“ Somálce.

Podle prohlášení somálské komunity v Norsku ale není podpora „norských“ Somálců teroristickému hnutí Al-Šabab velká, a to zejména poté, co se z původního osvoboditelského hnutí stala fundamentalistická organizace, kde nepřáteli jsou Západ a odpadlíci od Islámu. Norský odborník na Somálsko Stig Jarle Hansen míní, že k organizaci Al-Šabab, která stála za útokem v Keni, se od r. 2007 připojilo možná 20 až 30 osob z Norska původem ze Somálska. Podle Hansena bude pro rozuzlení norských vazeb na teroristy z Al- Šabab nutné, aby norské tajné služby měly přístup k tajným službám Keni i Somálska, což bude asi náročné. Norská televize TV2 odhalila, že jistý „norský“ Somálec Al-Muhadžír je ústřední postavou ve vedení hnutí Al- Šababu. Dlužno říci, že v útocích poslední dobou v Keni, Alžírsku, Egyptě, Tanzánii aj., a to také proti turistům, si teroristé zvolili cíle, kde je možné zabít nevinné lidi z mnoha zemí současně. I sami podílející se teroristé tvoří mnohdy nesourodé jednotky z mnoha zemí.

Alespoň podle prohlášení nová norská vláda oznamovala, že se bude více zaměřovat na osoby, které mohou znamenat bezpečnostní riziko a také zamítat zjevně bezdůvodné žádosti o udělení azylu, dále držet žadatele o azyl (z nich je mnoho těch, kteří přicházejí bez dokladů) pod zámkem, a to tak dlouho, dokud nebude rozhodnuto o azylu. Nová norská premiérka Solbergová říkala při jedné příležitosti v narážce na přistěhovaleckou politiku v třetím největším norském městě Trondheimu, že se stává „největším somálským městem.“ Jistě to naschval přehnala, nicméně o to zřetelněji dala najevo své obavy, když vedení města v rozporu s tehdejší vládní politikou poskytovalo bydlení a dávky osobám, jimž byl zamítnut azyl.

Norské výzvědné služby v posledních letech zaznamenává stále větší počet osob, které se přesouvají z Norska do válečných a konfliktních oblastí za účelem, aby se účastnily bojů, výcviku, či aby se připojily k teroristickým sítím v cizině. Začátkem nového trendu je to, že je mezi těmito „cestujícími“ za svatou válkou stále více žen. Tito lidé se vrátí se s radikálnějšími názory a s vazbami, které navázali k jiným teroristům a nabytými zkušenostmi z bojů. To sníží práh pro ochotu používat násilných prostředků i v takovém Norsku. Velice to znepokojuje norskou tajnou policii a zvyšující se měrou to může záporným způsobem ovlivňovat obrázek o míře ohrožení Norska, podobně jako dalších zemí.

Norové se ptají, zda všichni darebáci a lumpové přicházejí k nám. Před lety zveřejnila norská veřejnoprávní televize NRK zprávu o tom, že 77 osob, o nichž norské úřady věděly, že se zúčastnily genocidy v Rwandě, se zdržuje v Norsku. Velmi dobře vědí, že Norsko nesmí nikoho vracet tam, kde by risknuli mučení, či trest smrti. To nám zajišťuje i nadále pravidelný přísun nejtěžších zločinců ze celého světa. Hrnou se v takových počtech, že Odbor pro migraci ministerstva vnitra ani cizinecká policie nestíhají kontrolovat jací jsou záč.

Pro běžné Nory je důležité vědět, proti komu se máme chránit a bránit dalším v přístupu k nám a tomu, co je naše. Kvůli hyperkorektnosti se to ale drží pod pokličkou v tlakovém hrnci, z čehož vzniká jen další a další nebezpečí. To může být zase důvod proč jsou veřejné úřady a orgány tak laxní v zajímání se o tuto problematiku a jejich uvědomění a vypracování strategií, stejně jako v přijetí vhodných, patřičných a rozumných opatření.